Řasokoule.eu – zelené šperky do interiéru
V jednoduchosti – a v přírodě – je krása. Z tohoto principu vychází e-shop Řasokoule.eu, který prodává jednoduché zelené rostlinky v ručně vyráběných skleněných dózách. „Všechny řasokoule ručně třídíme a podle jejich zdravotní kondice je buď prodáváme, nebo si u nás půl roku až dva roky pobudou ve speciální léčebné proceduře. Po ní jsou hezky zelené, jaké mají být – bez zažloutlých nebo zčernalých míst,“ vysvětluje zakladatel obchodu Michal Staněk
Jak jste se dostal k řasokoulím?
Přes chov akvarijních rybiček, respektive sladkovodních krevetek. S nimi jsem začal při studiu vysoké školy, měl jsem doma asi padesát akvárií. Krevetky jsem množil za účelem prodeje, tím jsem rozjel svůj první malý byznys. Řasokoule jsem chtěl nabídnout jako doplněk, postupem času jsem přešel na ně. Už jsme je nenabízeli k rybičkám do akvárií, ale v designových dózách do interiéru.
Proč vyhrály řasokoule? Jsou méně náročné?
Přesně tak. Když jsem měl padesát akvárií s krevetkami, byl to šílený zápřah a tržby v podstatě jenom pokryly náklady na údržbu a provoz. Spíš to byl koníček.
Překvapilo vás, jak jste prorazil s řasokoulemi?
Zpočátku ano, ale když se na to podívám zpětně, tolik překvapený nejsem. Vždycky, když bylo potřeba se v nějaké zásadní věci posunout dál, měl jsem kolem sebe ty správné lidi. Pomohli mi s marketingem, designem e-shopu… Zpětně to vidím jako cestu krůček po krůčku do bodu, kde se náš e-shop nachází teď.
Řasokoule dodáváte v ručně vyráběných dózách. Jak důležité bylo, že jste začali spolupracovat právě s vlastním sklářem?
To bylo hrozně moc důležité. Na začátku, ještě během studia, jsem objednal pár dóz z Polska. Byly klasické, ničím zvláštní. Pak jsem na tohoto skláře narazil shodou okolností na Instagramu a oslovil jsem ho. První dodávka od něj byla šest kusů, teď od něj odebíráme skoro deset tisíc kusů ročně. To, že jsme se na začátku odlišili ručně zpracovaným českým sklem, bylo strašně důležité.
Řasokoule jsou jinak všechny stejné – zelené a kulaté, že?
To ano, ale my jim věnujeme speciálnější péči než konkurenční obchody. To jsou většinou akvaristické e-shopy nebo prodejny s pokojovými rostlinami. Jaké řasokoule jim přijdou, takové prodávají dál. My se lišíme tím, že všechny ručně třídíme a podle jejich zdravotní kondice je buď prodáváme, nebo si u nás půl roku až dva roky pobudou ve speciální léčebné proceduře. Po ní jsou hezky zelené, jaké mají být – bez zažloutlých nebo zčernalých míst.
Všechny odebíráte, nebo si je pěstujete sami?
Pěstování je běh na dlouhou trať. V nabídce máme malinké baby-řasokoule, ty jediné pěstujeme sami. Mají velikost šest nebo sedm milimetrů, rostou strašně pomalinku. Ty větší jsou všechny dovážené ze zahraničí. Bereme je přímo od zdroje.
Na e-shopu nabízíte také mechové obrazy. Ty jste začali prodávat jako doplněk k řasokoulím?
Ano. Přemýšleli jsme, jak rozšířit sortiment, aby byl stále přírodně zaměřený, a pustili jsme se do mechových obrazů. Je s nimi víc práce než s řasokoulemi, ale naši nabídku pěkně doplňují. Vyrábíme je víc než rok, za tu dobu si to hezky sedlo a produkce s prodejem se synchronizovaly.
„Nebojte se skočit do toho po hlavě, dělejte, co vás baví a naplňuje. I když to zpočátku nemusí být finančně zajímavé.
Věřím, že když se něco dělá poctivě, výsledek se dostaví,“ radí začínajícím podnikatelům Michal Staněk.
S e-shopem jste začínal jako student, teď už uživí tým lidí, že?
Ano, jsme tři přímo v e-shopu, úzce spolupracujeme také s lidmi přes marketing a se sklářem. V předvánoční sezóně zaměstnáváme několik brigádníků.
Proč jste si vybrali platební bránu Comgate?
Doporučil mi ji strejda. Měl jsem od vás lepší nabídku než od konkurence, u které jsem předtím byl tři roky. A jsem stoprocentně spokojený. Zásadně nám kleslo procento nedokončených plateb – dříve to bylo kolem dvou procent, teď se blížíme k nule. Ani netuším, co máte jinak než konkurence, ale funguje to.
Co by podle vás mělo být v podnikání férovější?
Těžko říct. S konkurencí problém nemáme… Občas mi přijde přístup úřadů takový neosobní. Když jsem neměl datovou schránku a chodil tam osobně, někdy se ke mně chovali úředníci přehlíživě. A ještě mě napadají nevyzvednuté objednávky. Dobírka je tragédie. My na tom nejsme tak hrozně, ale každý týden se nám nějaký balíček vrátí. Člověk, který si ho nevyzvedne, nás okrade o peníze za zaslání, o čas věnovaný přípravě objednávky i o další čas, který strávíme vybalením a administrativou spojenou s opětovným zařazením do prodeje. Asi by to přestalo s koncem dobírek, ale na to ještě nenastal čas. Pořád jsou zákazníci, kteří na ní trvají.
Máte z vlastní zkušenosti nějakou radu pro začínající podnikatele?
Nebojte se skočit do toho po hlavě, dělejte, co vás baví a naplňuje. I když to zpočátku nemusí být finančně zajímavé. Věřím, že když se něco dělá poctivě, výsledek se dostaví.