Ceníky platebních bran a terminálů? Pozor na triky a bizarní poplatky
Porovnat ceníky platebních bran a terminálů není nic jednoduchého. Různí poskytovatelé prezentují různou strukturu poplatků, leckdy odkazují na poplatky třetích stran. A navíc často používají různé triky. Prošli jsme proto veřejně dostupné ceníky a podívali se, na co by si obchodník měl dát pozor. Tématu jsme se věnovali i na webináři, který jsme uspořádali společně s Upgates.
Celý záznam webináře můžete zhlédnout na videu napravo, níže najdete článek.
Na co můžete v sazebnících narazit:
- Procentní poplatek z transakce
- Fixní poplatek z transakce
- Minimální poplatek z transakce
- Poplatky v režimu Interchange++
- Poplatek za převod na bankovní účet e-shopu
- Poplatek za připojení k e-shop platformám
- Rizikový příplatek
- Poplatek za nezveřejnění loga poskytovatele brány
- Zdražení služeb pro nízký objem transakcí nebo jiné „důvody“
- Závazek na dobu určitou
1. Procentní poplatek z transakce
Proč se u všech poskytovatelů platebních bran a terminálů platí procentuální poplatek z platby? Jaký je rozdíl v převodu částky 500 Kč a 5 000 Kč? U plateb kartou je to dáno pravidly karetních společností, u plateb pomocí rychlého bankovního převodu samotnými bankami.
Z každé platby kartou obdrží procentuální poplatek banka, která kartu vydala. Výše tohoto poplatku je v případě karet vydávaných fyzickým osobám stanovena nařízením Evropského parlamentu a rady EU 2015/751, u karet vydaných podnikatelům výši poplatku stanovují karetní společnosti. Další procentuální poplatek z každé platby inkasují samotné karetní společnosti. Poslední, minoritní část, náleží provozovateli platební brány nebo terminálu na pokrytí jejich provozu.
2. Fixní poplatek z transakce
Většina poskytovatelů má ve svém ceníku fixní poplatek z transakce, tedy pevnou částku, kterou obchodník zaplatí za provedení každé platby. Vychází z toho, že fixní poplatek ke každé transakci účtují karetní společnosti Mastercard a Visa. Někteří poskytovatelé se ho snaží schovat třeba tak, že uvádějí orientační nebo průměrnou výši poplatku za transakce s poznámkou, že bude účtován reálný náklad. Ten však již fixní poplatek obsahuje. Dalším trikem, jak zakrýt fixní poplatek, je jeho převedení do minimálního poplatku z transakce, popsaném v bodě 3. Férovým řešením je fixní poplatek v ceníku otevřeně uvádět.
3. Minimální poplatek z transakce
Představte si, že máte skvělou sazbu 0,79 % z transakcí bez fixních poplatků z plateb. Na několikáté stránce nabídky ale narazíte na nenápadný řádek, který zní Minimální výše poplatku – 5 Kč. To znamená, že u každé jednotlivé platby v hodnotě nižší než 633 Kč zaplatíte k poplatku přirážku. Například u platby 200 Kč to na základě tohoto nenápadného bodu bude více než tři koruny (200 Kč x 0,79 % = 1,58 Kč; 5 Kč – 1,58 Kč = 3,42 Kč). Na první pohled pěkná sazba 0,79 % se najednou při přepočtení na skutečný náklad 5 Kč z transakce mění na 2,5 %. Pěkný trik, co říkáte? Deklarovat 0,79 % bez fixního poplatku, a přitom ve skutečnosti účtovat víc než třikrát tolik, tomu říkáme kouzlo.
4. Poplatky v režimu Interchange++
Velmi zpozorněte, pokud je ceník pro platební karty zveřejněn v takzvaném tvaru Interchange++ (můžete se setkat i s názvy jako MIF++, IF++ nebo ceník dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2015/751). Co to znamená? V ceníku není za každou platební transakci uvedena jedna jasná cena, nýbrž je rozdělena do tří částí.
První z nich tvoří poplatek, který obdrží banka, jež vydala kartu. Bývá označován jako mezibankovní poplatek nebo interchange fee. Pro karty vydané spotřebitelům v EU je jeho výše regulována a dosahuje 0,2 % pro debetní karty a 0,3 % pro kreditní karty. Pro ostatní typy karet (karty vydané podnikatelům, stravenkové karty, předplacené karty nebo karty vydané mimo EU) jednotná výše stanovená není a u jednotlivých druhů se liší. V některých případech přesahuje 2 %.
Druhou část tvoří poplatek karetním společnostem Mastercard a Visa, který je označovaný jako scheme fee.
Třetí část poplatku obdrží samotná platební brána nebo terminál. Někdy je tento díl označen jako acquirer fee nebo ostatní poplatek apod. Poskytovatel z tohoto poplatku hradí služby dalších stran a pokrývá s ním svůj provoz.
V čem všem může být háček?
-
Někteří poskytovatelé viditelně komunikují hlavně třetí část poplatku. Ta pak vypadá velmi lákavě, například 0,5 %. Pouze drobným písmem je uvedeno, že se jedná o ceník v režimu Interchange++, a tudíž budou účtovány další dvě části poplatku, které ovšem nejsou explicitně vypsány.
-
Mezibankovní poplatek je pevně stanoven pouze pro karty vydané spotřebitelům v EU. Pro ostatní typy karet je jeho výpočet velmi složitý a nabídka obvykle obsahuje pouze průměrné nebo orientační hodnoty. Asi správně tušíte, že v ceníku jsou obvykle uvedené ty nejnižší možné, účtovaná realita je pak jiná.
-
Stejné je to s poplatkem karetním společnostem Mastercard a Visa. Opět bývá uvedena průměrná nebo orientační výše s tím, že účtován bude tento poplatek podle reality. Ceníky karetních společností Mastercard a Visa obsahují stovky položek pro výpočet a výše poplatků se výrazně liší v závislosti na výši částky, typu karty, způsobu autorizace apod. Obchodník tak nikdy neví, kolik opravdu zaplatí. Zároveň je zde velký prostor pro kreativitu na straně poskytovatele platební brány. Je na něm, co bude komunikovat ve své nabídce a jaké všechny poplatky od Mastercard a Visa bude přiřazovat jednotlivým transakcím. Proto i výše tohoto poplatku pro jednu a tutéž platbu se může u různých poskytovatelů lišit.
-
Pokud je v nabídce uveden celkový poplatek za platbu, je právě kvůli předchozím bodům vždy pouze orientační. Tuto hodnotu proto nelze srovnávat s nabídkami, které uvádějí pevně stanovené sazby.
-
Následné vyúčtování transakcí nelze zkontrolovat ani reklamovat. Správnou výši mezibankovního poplatku a poplatku karetním společnostem Mastercard a Visa není možné jednoduchým způsobem ověřit. Část ceníků totiž není veřejná.
Jak sami vidíte, háčků v tomto typu ceníku je tolik, že je lepší se mu obloukem vyhnout. Pokud chcete mít jistotu a vědět, kolik doopravdy zaplatíte, vybírejte poskytovatele s pevnými sazbami.
5. Poplatek za převod na bankovní účet e-shopu
Proč by měl e-shop platit za to, že jsou prostředky připsány na jeho bankovní účet? Vždyť podstatou služby platební brány a terminálu je výběr platby za nákup od nakupujícího a doručení těchto prostředků prodávajícímu. Přestože na první pohled tento poplatek nedává smysl, je relativně běžný a za tuto operaci řada poskytovatelů účtuje 10 Kč i více. Pokud vám tedy každý pracovní den přicházejí platby z prodeje na e‑shopu, počítejte s faktickým měsíčním poplatkem kolem 200 Kč.
6. Poplatek za připojení k e-shop platformám
České i zahraniční platformy pro stavbu e-shopu často účtují provozovatelům platebních bran poplatek za možnost jejího napojení. Ten přirozeně vstupuje do nákladů platební brány. Někteří provozovatelé pak za to samostatný poplatek účtují, jiní tento náklad zahrnují do základních sazeb.
Nabídka základní sazby 0,79 % pak může znamenat skutečně 0,79 %, nebo také 0,79 % + 0,2 % = 0,99 %, tedy navýšení nákladů o čtvrtinu. Dejte si tedy pozor na položky se záhadným pojmenováním jako E-com poplatek, případně Poplatek za připojení apod.
7. Rizikový příplatek
To, že někteří provozovatelé platebních bran nebo terminálů odmítají rizikové klienty, případně jim účtují jiné než standardní sazby, je běžnou praxí. V některých cenících je možnost rizikového příplatku zmíněna, někde je uvedena i výše, například až +2 % z transakcí. Tak značný nárůst už stojí za prozkoumání.
Většinou se z ceníků nebo stránek provozovatelů bran nedozvíte, co je jako riziko klasifikováno. Doporučujeme, abyste se u takových poskytovatelů předem, nejlépe písemně, ujistili o tom, že do rizikové kategorie nespadáte a že vám rizikovost nebude hrozit ani v budoucnu.
Může se totiž stát, že jako rizikové nebude klasifikováno vaše zboží, obchodní model nebo cokoli známého při podpisu smlouvy, ale nějaký parametr, který teprve vyplyne z provozu. Jako příklad můžeme uvést neobvyklou skladbu platících (Česko vs. zahraničí), případně neobvyklou (nízkou) průměrnou hodnotu plateb, neobvyklý poměr platebních metod nebo typ platebních karet (spotřebitelské vs. karty vydané podnikatelům). Prostě dokud není vysvětleno a popsáno černé na bílém, co je rizikovost, může to být cokoliv. A vy se přece nechcete zavázat k platbě příplatku ve výši 2 %.
8. Poplatek za nezveřejnění loga poskytovatele brány
Toto je jeden z nejbizarnějších poplatků, na jaký jsme při průzkumu nabídek na českém trhu narazili. Přesné znění může být i jiné, jako například Přirážka za neumístění banneru, za kterou pak vybraný poskytovatel účtuje 1 % z transakcí. Další vysvětlení není k dispozici, ale předpokládáme, že po klientech smluvně požaduje umístění banneru propagujícího poskytovatele platební brány na stránkách e-shopu.
9. Zdražení služeb pro nízký objem transakcí nebo jiné „důvody“
Bohužel častý trik nepoctivých poskytovatelů. Obchodník se rozhodne přirozeně racionálně pro matematicky nejlepší nabídku. Po třech až šesti měsících provozu je mu ale poskytovatelem platební brány nebo terminálu sděleno, že se cena mění, a jak asi tušíte, v neprospěch obchodníka. Jako zástupný důvod pak často slouží nižší objem transakcí oproti očekávání, nízká průměrná hodnota plateb, jiný než obvyklý poměr platebních metod, případně i jiný než obvyklý poměr jednotlivých typů platebních karet.
Obchodník je v situaci, kdy do změny poskytovatele investoval nemalé prostředky, zejména do integrace nového řešení. Často pak – s pocitem rozčarování, ale s vědomím nákladů na další migraci – zůstane. To často podporuje i smluvní závazek, kterému dříve nevěnoval pozornost, a to závazek používat služby vybraného poskytovatele exkluzivně i několik let. O tom je hned další odstavec.
10. Závazek na dobu určitou
Proč by poskytovatel platební brány nebo terminálu měl své klienty zavazovat k odběru služby na rok, někdy i na tři? Je to tím, že nevěří v kvalitu vlastního produktu? Má obavy z toho, že klient příjde na rozdíl mezi marketingovou a skutečnou cenou za služby? Plánuje mu po třech měsících užívání zdražit služby a jistí se před odchodem naštvaného zákazníka?
Dobrý poskytovatel platební brány nedrží své klienty smlouvou se závazkem a hrozbou sankcí při odchodu, ale kvalitou vlastních služeb.
Závěr
Doufáme, že po přečtení výše uvedených triků stále chcete využívat platební bránu nebo terminál. Pokud je již máte, doporučujeme provést alespoň jednoduchou kontrolu poplatků. Prostě sečtěte všechny poplatky za platební bránu nebo terminál za vybraný měsíc, nejlépe z účetnictví, a porovnejte je s výpočtem nákladů na platební bránu nebo terminál Comgate, který najdete u nás na stránkách.
